Orlík, největší česká akumulační vodní elektrárna, je zpátky v plné síle a znovu nabízí energetické soustavě služby všech svých čtyř soustrojí. Po „čtyřce“ se dnes na konci velké jarní údržby vrací do provozu i orlická „trojka“. Pravidelné několikatýdenní jarní opravy využili energetici také ke kompletní migraci řídícího systému a elektrických ochran. Za více než 60 let spolehlivého provozu dodala rekordmanka mezi elektrárnami Vltavské kaskády do sítě více než 21 miliard kWh bezemisní elektřiny, tj. třetinu celé české roční spotřeby. Čtyři orlická soustrojí schopná najet na plný výkon za necelé dvě minuty využívají energetičtí dispečeři hlavně v časech ranních a odpoledních odběrových špiček. Informuje o tom ČEZ, provozovatel elektrárny.

Snímky z fotopastí z posledních měsíců ukazují, že v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko žije zřejmě více koček divokých. Na záznamech se objevuje samec, který byl zachycen už vloni v listopadu či v letošním lednu. Videa z fotopastí pak zaznamenala ještě zřejmě další dva jedince na jiných místech, tento výskyt je však třeba ještě ověřit. Analýza DNA již s jistotou potvrdila, že samec zaznamenávaný od listopadu je příbuzný s kočkami divokými z Doupovských hor.

Ekosystémy po celém světě čelí stále větším výzvám v důsledku probíhající globální klimatické změny. Pro tento proces je charakteristické především zvyšování průměrných teplot vzduchu a proměny v distribuci srážek během vegetačního období, což se v posledních letech negativně projevuje především silnými letními přísušky. Ty mají za následek plošné odumírání lesních porostů a sekundárně i pokles rozmanitosti poskytovaných ekosystémových služeb.

Velkého úspěchu dosáhl český projekt LIFE Tree Check, který se dostal do každoročního finále Občanské ceny #LIFEAwards24, kterou od roku 2006 uděluje Evropská komise nejinovativnějším, nejinspirativnějším a nejefektivnějším projektům z programu LIFE.

V těchto dnech se na podmáčeném poli u obce Vlkoš objevilo hejnko osmi kamenáčků pestrých. Jde o bahňáky kteří žijí v arktidě na pobřeží Skandinávského poloostrova a jen velmi vzácně se objevují v době tahu ve střední Evropě.

Na rostlinách je možné zkoumat takzvanou opakovanou adaptaci, která je důležitá pro pochopení a následné předvídání toho, jak se budou organismy přizpůsobovat svému okolí v budoucnosti, řekla v rozhovoru s ČTK evoluční genetička Magdalena Bohutínská. V současné době pracuje na výzkumu na univerzitě v Bernu, kde opakovanou adaptaci zkoumá na vysokohorských rostlinách.

Vědci zkoumající vorvaně žijící v okolí karibského ostrova Dominika poprvé popsali základní prvky jejich vzájemné komunikace, což by jednou mohlo přispět k lepší ochraně tohoto druhu, píše agentura AP.

Ve městech se potkávají původně lesní, skalní druhy ptáků, které se jim přizpůsobily, se zahradními druhy. Hnízdí třeba i na nečekaných místech v centru Prahy, například jiřičky na Staroměstském náměstí, pěnice u nové budovy Národního muzea nebo ledňáček na Čertovce. Účastníkům nedávné ornitologické vycházky v pražské Hostivaři to řekl vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea (NM) Jaroslav Cepák.

V pondělí 29. 4. 2024 kolem půlnoci byla svědkem, jak kamion v Plzni u Boleváku na nové čtyřproudé silnici (Na Sudech) srazil kalouse ušatého. Byla to obrovská shoda náhod a paní Mirka Sokolová, která šla se psem po chodníku, sebrala sovu ze silnice hned, jak bezvládné tělo zůstalo ležet na krajnici.

Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento svůj primát v budoucnu může přijít, protože se v Krkonoších objevil los evropský. Na tísňové lince Správy KRNAP jsme včera přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa evropského v okolí východokrkonošského Žacléře. Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil.